Jiří Záloha, promovaný historik, se narodil 16. března 1926 v Pelhřimově. Po maturitě nastoupil 16. října 1945 do Schwarzenberského ústředního archivu v Českém Krumlově jako archivní asistent. Po něm již do knížecích služeb nenastoupil nikdo další, a tak byl Jiří Záloha skutečně posledním schwarzenberským archivářem. V tomto archivu pracoval po celý svůj aktivní život, ať již se archiv jmenoval jakkoliv (Státní oblastní archiv zemědělský Český Krumlov – 1950-51, Zemědělsko-lesnický archiv Český Krumlov – 1952-55, Státní archiv Třeboň, pobočka Český Krumlov a nakonec Státní oblastní archiv Třeboň, pobočka Český Krumlov).
Archivnictví vystudoval při zaměstnání na filosofické fakultě Univerzity Karlovy v letech 1956 – 1962. Od roku 1971 byl vedoucím českokrumlovské pobočky až do odchodu do důchodu, tj. do 31.12.1990. Od 1. ledna 1991 do pololetí roku 1998 pracoval na zkrácený úvazek jako pracující důchodce.
Za svého působení na pobočce se zpočátku věnoval zpracování dějepravy Velkostatku Český Krumlov, posléze uspořádal a zinventarizoval celý fond Velkostatek Vimperk a Sbírku hudebnin Český Krumlov. Značnou pozornost věnoval fondu Rodinný archiv Schwarzenberků, Hluboká, a uspořádal řadu jeho fondových oddělení. Za jeho vedení se pobočka stala regionálním centrem historické práce na Českokrumlovsku, přičemž nejenom on sám hojně publikoval články, studie i monografie, ale byl kdykoliv ochoten přiložit ruku k dílu na společných pracích tohoto zaměření a praktickou radou napomoci studentům či začínajícím odborným autorům v jejich práci. Svými zkušenostmi se podílel i na rozvoji československého a později českého archivnictví. Pracoval v celé řadě resortních komisí, pracovních skupinách a metodických či poradních orgánech.
Publikační činnost Jiřího Zálohy je rozsáhlá, obnáší 67 monografií (např. dvě vydání Šumava od A do Z, Krajem Lipna, Českokrumlovská mozartiana, Stručné dějiny Českokrumlovska, Německá krásná literatura na Šumavě aj.), 427 článků a studií, řada zpráv a recenzí. Podílel se na edici pramenů k třicetileté válce – Documenta bohemica Bellum tricenalle ilustrantia – a spolupracoval na Průvodci po fondech Státního archivu v Třeboni.
V letech 1971 – 1990 byl členem redakční rady Archivního časopisu, v letech 1993 – 1998 členem Vědecké archivní rady a mezi roky 1971 – 1990 pracoval jako výkonný redaktor Jihočeského sborníku historického.
Jméno Jiřího Zálohy je v archivářské i historické obci dobře známo. Vybudoval si jej nesmírnou pracovitostí, bohatými archivními zkušenostmi a úžasným přehledem o regionálních i českých a evropských dějinách. Neobyčejný je také jeho záběr zájmů a to nejenom profesních, týkajících se odborné literatury, ale také knih s tématikou uměleckou i přírodovědnou. Ačkoliv se jedná o profesionála v pravém slova smyslu, vždy zůstával především člověkem neobyčejně skromným, vlídným a ochotným se kdykoliv o své znalosti podělit.
Vedle nesporných archivních zásluh je třeba u Jiřího Zálohy také ocenit jeho příkladný celoživotní morální postoj a jeho skvělý vztah k mladším kolegům. Přicházel jsem s ním také do styku, když jsem potřeboval do svých textů něco zvědět či se poradit. Byl vždy ochotný a mám na něj hezké vzpomínky. Byl to člověk s velkým Č.
Za zásluhy o české archivnictví obdržel Jiří Záloha, promovaný. historik, v roce 2006 k 80. výročí narození resortní vyznamenání.
Zemřel 6. srpna 2009 v Českém Krumlově ve věku 83 let. Rád na něj vzpomínám a vážím si ho.
Jan Vaněček s využitím zdroje Státního oblastního archivu v Třeboni
Českokrumlovský spisovatel