Krumlov bylo vždy turistické město, je a bude. Obrovský rozmach turistického ruchu proti sobě postavil místní občany, podnikatele v centru a miliony turistů. Heslo „Krumlov Krumlovákům“ pro nás znamená najít pozitivní vztah místních a přespolních. Abychom si my, Krumlováci, vážili návštěvníků a návštěvníci města zase nás. Výrazně v tom může pomoci politická reprezentace, která si nehraje na spasitele a ty, kteří mají vždycky pravdu, ale empaticky reaguje na potřeby veřejnosti. Místní občané prostě musí cítit, že jsou tady doma a reprezentace města je podporuje, a turisté zase musí cítit, že Krumlováci jsou sebevědomí občané, hrdí na svoje město.
Město se musí zaměřit na komunikaci s místními podnikateli pro dosažení co nejefektivnější a nejzajímavější nabídky jak pro místní občany, tak pro turisty. Turista ani občan nejsou pro město nepřátelé. V minulosti jsme byli zahleděni do vysoké návštěvnosti města a nezbyl čas a prostředky starat se o vlastní občany. Pestrá nabídka kulturních, sportovních, společenských a jiných akcí, promyšleně rozložená do období celého roku a s vhodnou participací místních veřejných institucí, podnikatelů a firem, je receptem na návrat udržitelného turismu v našem městě, vlídného i pro místní obyvatele.

Víte, že Český Krumlov má už několik let svůj katalog sportu? Od myšlenky před zhruba sedmi lety přistoupila městská společnost PRO-SPORT ČK k praktické realizaci a vytvořila okresní katalog sportu Českokrumlovska – „Sport v Krumlově“ (www.sportvkrumlove.cz). Několik stovek katalogových záznamů dává příležitost hledat a najít sportoviště, zjistit informace o provozních dobách, případně si sportoviště rezervovat. Spoluautorem projektu je náš kandidát Jan Bohdal, který se společností PRO-SPORT ČK spolupracuje od jejího založení: „Město Český Krumlov má obecně rezervy v prezentaci své práce, a možná považuje za dostatečné, že stačí vydat tiskovou zprávu. To je však omyl, protože občané města, jako i turisté, kteří hledají sportovní vyžití či aktivní relaxaci, potřebují přímější způsob prezentace a v případě sportovišť jednotný „navigační“ systém pro rychlou orientaci v prostředí městských i soukromých sportovišť.“ Víte například, že si můžete jít zaběhat na veřejně přístupnou umělou atletickou dráhu? Pokud ne, tak nejste rozhodně sami. A to je jen jeden příklad za všechny. Z města se také vytratily oblíbené „plácky“, kam si bez rezervací či poplatků mohla zajít veřejnost zaházet, pinkat tenis nebo začutat do míče. Katalog sportu je skvělá věc, pokud se efektivně používá.

Jsme jednoznačně pro stavbu venkovního koupaliště. Spíše než akvapark se pro naše vyjádření hodí termín plovárna nebo již uvedené koupaliště, jako doplněk stávajícího plaveckého bazénu. Je velkým selháním vedení města a městských společností, že tento dluh doposud nebyl naplněn. Poprvé se o letním bazénu mluvilo v polovině devadesátých let, společnost PRO-SPORT ČK dokonce kvůli této akci zřídila své vůbec první webové stránky s nástřelem umístění sekce venkovního bazénu u současného krytého bazénu. Plány, studie, rozpočty a praktická řešení si ale nikdo pořádně nevzal za své a téma venkovního koupaliště se vždy dostalo pouze do volebních programů. Je čas na změnu, ale s pragmatickým a rozumným přístupem, který by měl nahradit vize o vzdušných zámcích a velkokapacitních akvaparcích, megalomanských sportovních halách atd., které v Českém Krumlově nenajdou uplatnění. Zkvalitňujme život místním občanům a zpříjemněme pobyt turistům v Krumlově.

Zvykli jsme si na to, že na všechno máme studie. V okolních městech se neustále buduje, my jsme zaspali. Je to hlavně tím, že se vizionáři upnuli na luxusní předražená řešení, namísto pragmatického a rozumného přístupu k projektům. Proč například jezdí zástupci města do Liberce, aby se podívali, jak funguje obří akvapark a nezajedou si do bližších Prachatic, kde vybudovali brzy již ekonomicky soběstačný plavecký bazén s wellness? V otázce bydlení je to podobné: Zatímco některá města efektivně pracují s vlastními byty a nemovitostmi, naše město již rozprodalo téměř vše. Forma družstevního bydlení nemusí být na úrovni vstupní investice i výsledné celkové ceny nemovitosti pro občany zničující, ale dostupná. Nechtěli bychom dopustit, aby se lokalita kasáren stala místem bohatých investorů do periferních oblastí republiky a místem pronájmu apartmánů, ale čtvrtí, kde budou spokojeně žít nové generace Krumlováků. Víme, jak na to. Máme konkrétní modely řešení a známe ceny takových realizací i s ohledem na současnou ekonomickou situaci.

Obyvatelé jsou nedostatečně motivovaní k individuální výstavbě a bytová výstavba je nedostatečně podpořená městem. Město není dlouhodobě schopné vyhledávat vhodné lokality k rozšíření pozemků pro výstavbu. Proces komplikuje zdlouhavost výběrových a stavebních řízení a nadbytečné studie, které celý proces zdržují. Vedení města dlouhodobě prezentuje, že existuje vize pro rozvoj počtu obyvatel a ubytovacích kapacit. Když se ale podíváme na výsledek, žádný v Českém Krumlově za dlouhou dobu není.
Musíme aktivně vyhledávat nové lokality pro individuální výstavbu a podpořit bytovou výstavbu družstevní formou tak, aby město mělo nové kapacity pod kontrolou a ve spolupráci s developery nabídlo občanům města byty pro bydlení, a nikoliv předražené turistické apartmány. Funkční bydlení za odpovídající rozumnou cenu je receptem pro udržení mladých, aby neodcházeli jinam a pravděpodobně by mohlo dojít i k motivaci dalších zájemců, kteří se budou chtít do našeho města přestěhovat. S tímto úsilím souvisí i aktivita vyhledávání nových lokalit a pozemků pro individuální výstavbu, nikoliv výhledově nebo studiemi, ale v reálném čase.

Zvykli jsme si na to, abychom si jen stěžovali na dopravu ve městě, která je opravdu katastrofální. Vedení města dlouhodobě sděluje, že vina je na úrovni kraje, ale jen málokdo viděl či slyšel vyjádření odpovědných osob právě z úrovně Jihočeského kraje, jak by bylo možné situaci řešit. Město se prostě uchlácholilo tím, že situaci nelze vyřešit. My bychom to chtěli změnit a viditelně zapracovat na aktivní komunikaci s Jihočeským krajem, v jehož kompetenci jsou ucpané komunikace vedoucí centrem města. Proč jsme viděli na problematických křižovatkách pouze starostu města, jak ve spolupráci s policisty sleduje a řídí dopravu? Neměl by toto řešit aktivně kraj? Buďme sebevědomí a projednejme se zástupci Krajského úřadu všechny možnosti a řešení. A oprašme již skoro zapomenuté projekty obchvatů, do kterých se nikdo s vervou nepustil.

Bydlíte na sídlištích? Pokud ano, tvoříte většinu obyvatel Českého Krumlova. Sídliště jsou veřejným prostorem, který by měl být také reprezentací kvality života ve městě. Současný stav ale spíš připomíná oblasti vyloučených lokalit. Zatímco majitelé bytů, sdružení v SVJ na sídlištích, investují milionové částky do fasád, zateplení, nových oken, balkonů, rekonstrukcí bytů, izolací střech a pomalu energetických solárních systémů na střechách, okolí se až na výjimky stalo neudržovaným skanzenem rozpadlých chodníků a komunikací, které pamatují několik generací obyvatel sídlišť. Kdo aspoň trochu cestuje po okolí, dobře ví, že to jde dělat i jinak a pokud si vedení města samo neví rady, může se jednoduše a bez ostudy v okolí zeptat, jaký postup je nejefektivnější. Tak, jako se to děje v případě rozšiřování a vybavení dětských hřišť po městě, může se podle stejného modelu dít postupná rekonstrukce chodníků a městských silnic a jejich okolí. Současný stav je nejen neudržitelný, ale zároveň už také nebezpečný.

Parkovací zóny v sídlištích? Občané města nelibě reagují na zpoplatnění parkovacích stání v blízkosti centra. Za „zvýhodněný“ poplatek získají právo zaparkovat, nikoliv na svém místě, přestože tady v Krumlově jsou doma, ale pouze získávají právo zaparkovat před domem, když na ně místo zbude. V jednoduchosti je síla, říká se. A podle města může jít o ochranu před návštěvníky Krumlova – turisty. Nám to avšak připadne jako šikana místních obyvatel na úkor neschopnosti jakkoliv regulovat turistických ruch. Další parkovací zóny už nesmějí vznikat, ale musí případně vstoupit v platnost taková opatření, která nebudou vykrádat peněženky Krumlováků dalšími městskými daněmi.

Zdálo by se, že se jedná o prvoplánový bod našeho programu. Víte, co nás přesvědčilo, že se zahrádkáři ve městě máme zabývat? Rozpor, který vyvolalo vedení města a městská společnost Lesy města ČK při projednávání výstavby lesovny na Plešivci. Situace odhalila několik slabin – jak město sbírá informace, jak je vyhodnocuje, jak mluví s občany a rozumí jim a zda ho vůbec zajímají názory veřejnosti. Ve vedení města prostě v současnosti nesedí nikdo, kdo by potřebám komunit, jako jsou zahrádkáři, rozuměl. Lidé ze sídlišť, kteří tvoří většinu obyvatel Krumlova prostě hledají další možnosti rozšíření životního prostoru. A kdo zrovna nemá prostředky na to, aby si pořídil chatu či chalupu, logicky bude hledat právě zahradu v dostupné vzdálenosti. Pokud se jedná o potřebu veřejnosti, jedná se o také o zájem správců veřejného prostoru = radnice.
Jako Krumlováci chceme postupovat opačně. Nikoliv zahrádkáře eliminovat, ale naopak hledat nové lokality pro zahrádky, které nabídneme občanům.

Město Český Krumlov se pyšní tituly Přívětivý úřad. Sláva mu. Odráží ale plakety současný stav? Jak jsou spokojeni občané? Jiné statistiky, které zpracovaly renomované globální agentury, působící v ČR, ukazují opačný efekt. 115. místo v žebříčku kvality života ve městech a obcích. Město UNESCO neuvěřitelně propadlo a čekali bychom, že se vedení města k tomuto faktu nějak postaví – jednoduše na to bude nějak reagovat. A nereaguje. Služba veřejnosti spočívá v tom, že se efektivita úřadu hodnotí tím, jak je občan spokojen. V Krumlově máme rezervy.

Znáte to, když je jedna kapsa prázdná a druhá vysypaná, hledáte možnosti, jak kapsy znovu naplnit. A tak se zdražuje to, co se zdražit může a přidává to, co má potenciál pokladnu dosypat. Takže se neustále zvyšují poplatky za svoz odpadu, instalují se nové systémy, které mají zklidnit rychlost dopravy v centru (radary) a dělají ukvapené kroky, které prodražují život Krumlováků (např. nákup ČOV). Podle finančních expertů jsou finance města stále ještě v kondici, ale efektivita ekonomického fungování skomírá, město nemá zdroje, ze kterých by mu plynuly dostatečné příjmy, a tak se uchyluje k výběru druhotných daní a poplatků. Není toto také případ, proč někteří Krumlováci odcházejí pryč?

Mladí projevili zájem kandidovat a několik prvovoličů najdete i na naší kandidátní listině. Když tak posloucháme jejich názory, nedíváme se na ně posměšně ani s pozdviženým obočím. Naši mladí žijí a studují v zahraničí, rádi cestují a jsou schopní reagovat na to, jaký je stav tady u nás doma a tam v zahraničí. Pokud chceme, aby i oni v budoucnu zůstali Krumlováky, musíme se snažit jim připravit takové podmínky, aby měli motivaci se v Krumlově potom, co jistě dokážou velké věci ve velkém světě, trvale usadit u nás. Naivní představa? Pro někoho možná, pro nás obyčejné Krumlováky a naše mladé je to výzva.