Jak je to s novelizací loterijního zákona a jaké dopady mají hazardní hry na celou společnost? A proč je důležité, aby stát podporoval propracovanou koncepci sociálního bydlení? To tom hovořil v rozhovoru pro server Ecofin.cz místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). „Na hazard není vždy dobré se dívat jen z hlediska peněz, ale také z hlediska lidských osudů,“ upozorňuje Jan Bartošek a dodává: „Vzděláním sice nejsem ekonom, ale hospodařit umím. Rozumím tomu, že do hospodaření měst, na jejichž území se nacházejí loterie, patří zájem o příjem do jejich rozpočtů. Je to zodpovědností každého, jak s tímto naloží, ale největším neštěstím je neregulovaný (černý) hazard.“
Rozhovor s Janem Bartoškem natočil náš partnerský server Ecofin.cz v únoru 2017.
Praxe je v rámci celé České republiky rozdílná, každé město k tomuto problému přistupuje trochu jinak. Bartošek, původní profesí terapeut v oblasti závislostí právě například na hazardních hrách, upozorňuje, že takový příjem do rozpočtu obce nebo města je třeba brát jako příspěvek, ale peníze z hazardu jsou „krvavé peníze“. K tématu sociálního bydlení Jan Bartošek říká, že ho mrzí, že Ministerstvo práce a sociálních věcí dlouhodobě nepustilo KDU-ČSL ke spolutvorbě zákona o sociálním bydlení.
„Co je zásadní, že v ČR existuje skupina lidí, kteří nejsou sociálními případy, pouze mají nižší příjem. Těm je třeba vytvořit takové podmínky, aby mohli bydlet za nájem, který jsou schopni zaplatit. Pomozme městům, aby vytvořila bytový fond, aby vybudovala byty s regulovaným nájmem a nabídla je zájemcům. Nedělejme z lidí sociální případy, když jimi nejsou. Na druhé straně máme lidi, kteří se začali sociálně propadat. Lidovci vždycky hovořili o tzv. sociální trampolíně. Tzn., že by člověk měl být zachycen v počátku problému a měl by být touto „trampolínou“ vrácen do běžného života, aby mohl normálně fungovat. Sociální bydlení je pro nás nástroj sociální politiky, kdy člověk, který má určité problémy, ale je motivovaný a potřebuje bydlení, potřebuje stát, který mu umožní, aby ho propojil se sociální prací a vrátil ho do života. Odmítáme plošné přidělování bytů, ale podporujeme přidělení konkrétním lidem s podporou konkrétních sociálních služeb,“ doplňuje místopředseda sněmovny. Modely již fungují v zahraničí, například v rakouské Vídni, kde existuje projekt „dostupného bydlení“. Do projektu zasahuje ministerstvo a fond, díky kterému se daří vystavět bytové jednotky. Systém funguje tak, aby nebyl prodělečný, ale zároveň není stavěn komerčně, tedy s vidinou zisku. V případě sociálního bydlení je k tomuto modelu navázaná sociální práce. Tento model je podle návrhu zákona pro obce ČR dobrovolný. „Sociální způsob práce je třeba chápat tak, aby nevytvářel nová ghetta sociálních bytů. Naopak správná sociální práce funguje tak, že byty máte rozmístěny různě po městě a pracujete s lidmi, které neizolujete od zbytku populace,“ říká Bartošek. Člověk tak zůstává součástí komunity. „Byl bych velmi rád, kdyby se zákon o sociálním bydlení schválil. Bohužel dlouho byly ignorovány připomínky od různých subjektů,“ připomíná dále Jan Bartošek a upozorňuje na ekonomické souvislosti, například nekvalitně zpracovanou analýzu dopadů na státní rozpočet. „Bude-li tato vláda zodpovědně přistupovat k této zemi, bude se sociálním bydlením zabývat,“ zdůraznil Bartošek. Místopředseda dolní komory Parlamentu ČR dále hovořil o předvolební situaci a spojení se Starosty a nezávislými (STAN).
Celý rozhovor přehrajete v okně níže.